Naše první hobby parkury
23. 6. 2009
Poprvé v životě se dvojice Ginn+já přihlásila do hobby parkuru. Podnět a odvahu nám k tomu dala Mája od nás ze stáje, která se přihlásila se svým A 1/1 Centrosem. Šlo o skokovou soutěž do 60 cm, zahrnující 7 překážek, převážně křížků a pouze 1 oxer. Soutěž se konala 20. 6. 2009 v JK Liberec v Pavlovicích. Přihlásili jsme se až ve středu, takže jsem se ani nestihla vystresovat. Předtím jsme absolvovali jenom 2 skokové tréninky, kdy nás korigovala Mírova Pája, za což jí moc děkujeme, protože nám dodala sebedůvěru. Mája domluvila dopravu s panem Volštátem z Pavlovic, který pro nás v sobotu ráno přijel. Jel s
námi Tomáš, aby nás psychicky podpořil a pomohl. Když jsem dorazila na registraci,
zjistila jsem, že startuju jako 1., což se poté ukázalo jako kámen úrazu celého našeho vystoupení. Naopak mile nás překvapilo, že na nás zbyl box pro koně, se kterým jsme původně nepočítali.
Náš závod následoval po závodu drezúry. Zatím jsme se rozhýbávali na opracovišti, kde jsme si několikrát skočili kolmák, alespoň do té doby, než se trať přelidnila a překonila a skákat se z bezpečnostních důvodů již příliš nedalo. Trať závodu jsme si prohlíželi nadvakrát, neboť napoprvé jsme byli vyhozeni, že trať pro prohlídky ještě není otevřená. Když jsme pak přijeli před start, 2x jsme si skočili cvičný křížek, ale bylo zde málo místa. Na startu měli organizátoři trochu zmatek, takže se stalo, že na mne startér se zvednutým praporkem křičel, ať jedu na start. Dost mne to zmátlo a místo pozdravu, zvonce a projetí startem, se konal pouze průjezd startem v mohutném cvalu (to abychom už najeli na překážku v tempu a nevybočili ji), za což jsme si vysloužili vyloučení ze soutěže. Přeskákali jsme 5 překážek ze 7 a skončili. Pocitově to bylo trochu tristní. Ostatní závodníci, co postávali u startu, mi sdělili, že mají pocit, že nás organizátoři tak trochu poškodili díky chaotické organizaci startu. Proto jsem odevzdala Ginna Tomášovi a vyběhla na věž rozhodčích, abych si vyjednala alespoň opakovaný start, sice mimo soutěž - alespoň z tréninkových důvodů.
Mezitím jsme sledovali Máju s Centem, jak jim to jde a dostali se do rozeskakování.
A pak jsme tedy startovali ješte jednou. Prvních 5 překážek bylo v pohodě, ovšem před 6. překážkou jsem ztratila třmen, pak jsem vyseděla 6. překážku ještě v pohodě, 7. překážku už v potížích. Tady mě Ginn mile překvapil a i přes to, že jsme již nešli v tempu, ale klusali, Ginn nevybočil a překážku skočil. Ani mi proto nevadilo, že oxer shodil. Měla jsem co dělat sama se sebou - po doskoku jsem se pozvolna začala sesouvat k zemi, až jsem spadla úplně. Tím jsem sice divákům připravila napínavý zážitek "spadne?-nespadne?", ale pro mne to nebyl moc dobrý pocit válet před publikem na kolbišti. I přes špatný konec jsme si od komentátorky vysloužili přání hodně zdaru do dalších soutěží.
Důležité je, že nás negativní zkušenost od dalších účastí v malých hobby závodech neodradila a už přemýšlíme, kam se ještě v letošní sezóně přihlásíme, abychom nasbírali zkušenosti. Musím říct, že Ginn se choval vzorně a skákal moc pěkně, za což mu děkuji.
Video z naší 2. jízdy je ke shlédnutí na linku: http://www.youtube.com/watch?v=CBWknBcojVE
Náš závod následoval po závodu drezúry. Zatím jsme se rozhýbávali na opracovišti, kde jsme si několikrát skočili kolmák, alespoň do té doby, než se trať přelidnila a překonila a skákat se z bezpečnostních důvodů již příliš nedalo. Trať závodu jsme si prohlíželi nadvakrát, neboť napoprvé jsme byli vyhozeni, že trať pro prohlídky ještě není otevřená. Když jsme pak přijeli před start, 2x jsme si skočili cvičný křížek, ale bylo zde málo místa. Na startu měli organizátoři trochu zmatek, takže se stalo, že na mne startér se zvednutým praporkem křičel, ať jedu na start. Dost mne to zmátlo a místo pozdravu, zvonce a projetí startem, se konal pouze průjezd startem v mohutném cvalu (to abychom už najeli na překážku v tempu a nevybočili ji), za což jsme si vysloužili vyloučení ze soutěže. Přeskákali jsme 5 překážek ze 7 a skončili. Pocitově to bylo trochu tristní. Ostatní závodníci, co postávali u startu, mi sdělili, že mají pocit, že nás organizátoři tak trochu poškodili díky chaotické organizaci startu. Proto jsem odevzdala Ginna Tomášovi a vyběhla na věž rozhodčích, abych si vyjednala alespoň opakovaný start, sice mimo soutěž - alespoň z tréninkových důvodů.
Mezitím jsme sledovali Máju s Centem, jak jim to jde a dostali se do rozeskakování.
A pak jsme tedy startovali ješte jednou. Prvních 5 překážek bylo v pohodě, ovšem před 6. překážkou jsem ztratila třmen, pak jsem vyseděla 6. překážku ještě v pohodě, 7. překážku už v potížích. Tady mě Ginn mile překvapil a i přes to, že jsme již nešli v tempu, ale klusali, Ginn nevybočil a překážku skočil. Ani mi proto nevadilo, že oxer shodil. Měla jsem co dělat sama se sebou - po doskoku jsem se pozvolna začala sesouvat k zemi, až jsem spadla úplně. Tím jsem sice divákům připravila napínavý zážitek "spadne?-nespadne?", ale pro mne to nebyl moc dobrý pocit válet před publikem na kolbišti. I přes špatný konec jsme si od komentátorky vysloužili přání hodně zdaru do dalších soutěží.
Důležité je, že nás negativní zkušenost od dalších účastí v malých hobby závodech neodradila a už přemýšlíme, kam se ještě v letošní sezóně přihlásíme, abychom nasbírali zkušenosti. Musím říct, že Ginn se choval vzorně a skákal moc pěkně, za což mu děkuji.
Video z naší 2. jízdy je ke shlédnutí na linku: http://www.youtube.com/watch?v=CBWknBcojVE